|
|
Domů, za maminkou :-P
Vpřed, jen vpřed :-)
Zpět? Zpátečníci :-(
Kuk do mapičky...
|
|
|
-
Na startu nové etapy Kolem Dokola, hurá! Po dlouhém čekání
na hezké počasí konečně o víkendu vysvitlo slunce. Mám komfortní dopravu, Jarda jede autem k
Náchodu a vezme mě v pátek tam a v neděli zpátky :-)
-
Jedu sám. Těším se na dva dny tiché samoty, potřebuju si odfrknout od lidí a vyvenčit se.
-
Cestou do České Čermné je krajina mírně zasněžená. Dost na to, aby se skryla zimní šeď, ale ne tolik, aby sníh bránil v pohybu.
-
Malá zkratka Polskem přes Brzozowie.
-
Nad Bělovsí. Kousek odtud je pramen kyselky Idy, na které jsem byl prakticky odkojen.
Do "Bílovsi" chodil pro ostrou vodu i můj oblíbený autor, Josef Škvorecký.
-
Žďárky - je čas zapadnout do pelechu. Dost se ochladilo a příšerně fičí.
-
Sobota ráno. Svítí slunce a fotky vypadají idylicky, ale ve skutečnosti je pořádná kláda.
-
Noc byla jasná a vítr ještě zesílil, takže jsem musel jít uprostřed noci hledat jiný kutloch, lépe chráněný proti větru.
-
Tento hustník mě zachránil.
-
Později jsem se od domorodců dozvěděl, že bylo -14°C.
Proto mi byla taková zima! Tak šupky, zahřát se pohybem...
-
-
-
-
-
-
A o pár kilometrů dál ještě jeden...
-
Během dlouhé zimy jsem úplně zapomněl, jak je na sluníčku příjemně.
-
-
-
A hele, Machov. Tady přišel na svět můj milovaný baťoh.
-
-
Ukazatele jsou na vyvráceném rozcestníku jenom volně položené a umně vybalancované.
-
-
-
-
-
-
-
Obloha je modrá, slunce svítí, a blondýna krmí pod Božanovským špičákem koně. Tady by se vám, kamarádi, líbilo.
-
V Božanově je ... božsky?
-
-
Odteď půjdu až do cíle, na Ruprechtický Špičák, po polské zelené, která vede přímo po hranici.
-
-
-
-
-
-
-
-
Uf, pauza na vydýchání, kopce jsou tu nějak moc do kopce. Nebo je málo kyslíku?
-
-
-
Na mapě ta cesta vypadá o dost líp. Možná je tu létě pěšinka, ale teď v zimě je to boj.
-
Ideální podmínky na běžky, bez lyží je ovšem postup pomalý a dost namáhavý.
-
A nahoru a dolů, nahoru a dolů, nahoru a dolů. Takhle blbě vedenou cestou necestou
jsem už dlouho nešel... :-)
(Výškový profil)
-
Kousek od Leszcyniece, 736 m.n.m. Nebe je plné hvězd, hlavu si můžu ukroutit. Nádhera. A už je čas na kutě.
-
Po noční bojovce. Bylo třeba vztyčit provizorní přístřešek, protože začalo hustě chumelit.
-
Druhý den ráno. Napadlo asi 15cm čerstvého sněhu...
-
...a sněžit nepřestává. Už včera se šlo dost blbě, půjde to dnes vůbec?
-
Tak hlásím, že zatím to docela jde :-)
-
-
Chvílemi dokonce vyjde i sluníčko.
-
-
Většinou je ale zataženo a fičí studený vítr.
-
Stromy jsou obalené tenkou slupičkou ledu.
-
Foťák vytahuju jenom zřídka a jenom když se na chvílku vyčasí. Prsty mi totiž i
za tu malou chvilku vždycky namrznou a úplně znecitliví.
-
-
No hlavně abych neskončil jako tady kolega...
-
Ale pak zase vyjde slunce a na chvíli je dobře. Teď jsem pod Javorovým vrchem a na Ruprechtický Špičák už to není daleko!
-
Před hodně nepříjemným úsekem, kde mě čekal ostrý vítr a hluboký sníh.
-
Sníh je většinou do půlky lýtek, ale občas po kolena a zapadl jsem i po zadek. Celou dobu příšerně fičí.
-
A konečně jsem tady: Ruprechtický Špičák, 881 m.n.m. Za celý den jsem nepotkal
nikoho, až konečně tady na vrcholu dva Poláky na skialpech. Sledují mě jak se
potácím, zapadám a ztěžka prošlapuju poslední metry k vrcholu. Když nechávám
vrcholovou rozhlednu bez povšimnutí, diví se jeden: "Nahoru nie?" a koutky mu
cukají. Rozhodné "NE", nás všechny od srdce rozesměje.
-
A cestou dolů už je to brnkačka..
-
-
O 260 výškových metrů níž.
-
A to už jsou závěrečné kilometry v Ruprechticích.
-
-
Barokní lostel z počátku 18. století postavený Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem.
-
A tady už mi jede vlak do Náchoda, kde mám sraz s Jardou.
-
Sečteno podtrženo, 85 tisíc kroků.
|
|
|
|