|
|
Domů, za maminkou :-P
Vpřed, jen vpřed :-)
Zpět? Zpátečníci :-(
Kuk do mapičky...
|
|
|
-
Tak jsme zase v Osoblaze!
-
Přijeli jsme roztomilou úzkokolejkou.
-
A všude tma jako v pytli.
-
Druhý den ráno. Nepršelo, přístřešek byl jenom proti rose.
-
-
Je chladno, tmavo a šedivo.
-
Bez přestání drobně mrholí, přes zarosené brýle vidím kulový. Chtělo by to stěrače.
-
-
-
A to už stoupáme na Velkou Stříbrnou. Jarda si něco provedl s kotníkem, ajaj.
-
Ale jinak je tu krásně, i když vlastně není nic vidět.
-
Počasí je na bloudění ideální.
-
-
-
I když se počasí nelepší, zase tak ošklivě není, na fotkách vypadá mnohem hůř. Jenom kdybych neměl úplně promočený boty...
-
-
-
-
Kříž pod hotelem Rudolfsheim. Hotel samotný byl v 50-tých létech "rozkraden a zničen dle tehdy platného zákona."
-
-
-
-
A konečně ve Zlatých horách. Do hospody už je to jen malej kousíček... :-)
-
-
Údolí ztracených štol. Není nic vidět, fotím aspoň rozcestník.
-
A další, o 3/4 hodiny později...
-
-
Okolí Zlatých hor je lahůdkou pro geology. (Zvětšit)
-
Nic naplat, kvůli mlze, dešti a tmě není vidět na krok. Jdeme na kutě, dneska spíme ve stanu.
Mohlo by se zdát, že standard Kolem Dokola upadá, ale vzhledem k počasí není na výběr.
-
-
-
-
-
-
-
A jsme v Písečné, kde končíme. Černý mramor je prosím ze zdejšího okolí.
-
A kostky z bílého mramoru rovněž, nejspíše ze Supíkovic.
-
65,256 kroků. No tak už jsme ušli i víc, ale vzhledem k počasí a Jardově bolavé noze, jsem rádi i za to :-)
-
Ve vlaku samozřejmě přepínáme na hic :-)
|
|
|
|